Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Hurta: Můžu hrát kdekoliv na levé straně

Do lipinského kádru přišel jednadvacetiletý záložník Petr Hurta až v průběhu rozběhlé sezony. Ihned se ale zabydlel v základní sestavě trenéra Martina Pulpita. Jak proti ligové Karviné v poháru MOL Cup, tak i v 5. kole Moravskoslezské fotbalové ligy, pobyl Hurta na hřišti celých devadesát minut.

Dva zápasy během tří dnů, to není na třetiligové poměry zrovna zvykem. Jak moc vám ten pohárový duel s Karvinou odebral síly?
Vzhledem k tomu, že mezi oběma zápasy byl pouze jeden celý den na odpočinek, tak ty síly určitě svým způsobem chyběly. Zvláště pak ke konci zápasu s Otrokovicemi, tam to bylo fakt dost náročné. I tak si ale myslím, že musíme tahle utkání zvládat.

Pro vás jsou poslední dny asi dosti hektické, jelikož jste naskočil do týmu z divizního Nového Jičína a rázem jste odehrál dva celé zápasy…
Máte pravdu, že ten fotbal je tady daleko rychlejší. Musím si na to rychle přivyknout, jelikož to není pouze o tom tempu, ale také i rychlé práci s míčem. Co jsem měl možnost poznat, tak ti hráči jsou daleko rychlejší a silovější, než jsem zažil v divizní soutěži.

Před nějakým časem vás potrápila mononukleóza. Už je vše v pořádku?
Ano, už je vše za mnou. Jsem fit, jak se říká na sto procent.

Jde vidět, že jste správným univerzálem, vždyť proti Otrokovicím jste se objevil během utkání hned na třech postech, a to na kraji zálohy, pak v jejím středu a nakonec v obraně…
Je to tak, ale mě to vůbec nevadí. Prakticky můžu hrát kdekoliv na té levé straně, nemám s tím absolutně problém.

S Otrokovicemi jsme nakonec sehráli remízovou partii, asi největší škoda bylo, že jsme nedokázali z toho tlaku v úvodu druhého poločasu nic vytěžit?
Je to určitě škoda. Myslím si, že i kluci cítili, že nám tam ten gól při tom tlaku musí přeci padnout. Byla pak smůla, že nám soupeř vstřelil takovou ušmudlanou branku.

Teď máte před sebou volný víkend, ale v příštím týdnu to budou znovu dva zápasy…
Musíme to prostě brát tak, že to tak zkrátka je. Na oba zápasy se musíme každý pořádně nachystat.

Jak vy sám vnímáte ten váš přechod z Nového Jičína, zde, do Frýdku-Místku?
Já jsem maximálně spokojený. Frýdek je oproti Novému Jičínu úplně někde jinde, je to samozřejmě velká změna pro mě. Já jsem ale za tu šanci strašně rád, jelikož se jako fotbalista chci neustále někam posouvat.

Váš táta je v Novém Jičíně předsedou klubu. Probíral jste s ním osobně samotnou nabídku Frýdku?
Probíral (smích). Taťka mi v tom hodně radil, vlastně pořád spolu ten fotbal probíráme.